Přídavná jména
Skloňování
Přídavná jména se shodují s podstatným jménem, které modifikují v rodu, pádu a čísle. Skloňování je vždy pravidelné. Je však třeba mít na paměti tři věci:
- Přídavná jména jsou silně ovlivněna pravidly o/e a y/i, což znamená, že se rozlišuje mezi tvrdými kmeny a měkkými kmeny: pokud kmen končí na
š,ž,čneboj, pak se z každých-o-stane-e-a z každých-y-se stane-i-. - Stejně jako v případě podstatných jmen má akuzativ stejný tvar jako genitiv, když odpovídající podstatné jméno je mužského rodu a živého, a to jak jednotného, tak množného čísla.
- Kromě přídavných jmen vztahujících se k mužskému rodu, živým podstatným jménům jsou nominát a akuzativ množného čísla shodné pro všechny rody.
Základní koncovky
Základní koncovky (platí nejen pro přídavná jména, ale i pro přivlastňovací zájmena, ukazovací zájmena a podobně) jsou:
- Singular
- Plural
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | -y (-i) | -o (-e) | -a | |
| 4. pád | -ogo (-ego) | -y (-i) | -u | |
| 2. pád | -ogo (-ego) | -oj (-ej) | ||
| 3. pád | -omu (-emu) | -oj (-ej) | ||
| 7. pád | -ym (-im) | -oju (-eju) | ||
| 6. pád | -om (-em) | -oj (-ej) | ||
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | -i | -e | ||
| 4. pád | -yh (-ih) | |||
| 2. pád | -yh (-ih) | |||
| 3. pád | -ym (-im) | |||
| 7. pád | -ymi (-imi) | |||
| 6. pád | -yh (-ih) | |||
Tvrdá přídavná jména
Příklad skloňování tvrdých přídavných jmen: dobry „dobrý“:
- Singular
- Plural
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | dobry | dobro | dobra | |
| 4. pád | dobrogo | dobry | dobru | |
| 2. pád | dobrogo | dobroj | ||
| 3. pád | dobromu | dobroj | ||
| 7. pád | dobrym | dobroju | ||
| 6. pád | dobrom | dobroj | ||
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | dobri | dobre | ||
| 4. pád | dobryh | |||
| 2. pád | dobryh | |||
| 3. pád | dobrym | |||
| 7. pád | dobrymi | |||
| 6. pád | dobryh | |||
Měkká přídavná jména
Příklad skloňování měkkých přídavných jmen: svěži „čerstvý“:
- Singular
- Plural
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | svěži | svěže | svěža | |
| 4. pád | svěžego | svěži | svěžu | |
| 2. pád | svěžego | svěžej | ||
| 3. pád | svěžemu | svěžej | ||
| 7. pád | svěžim | svěžeju | ||
| 6. pád | svěžem | svěžej | ||
| m.r. (životné) | m.r. (neživotné) | s.r. | ž.r. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | svěži | svěže | ||
| 4. pád | svěžih | |||
| 2. pád | svěžih | |||
| 3. pád | svěžim | |||
| 7. pád | svěžimi | |||
| 6. pád | svěžih | |||
Krátká forma
Malý počet adjektiv existuje v takzvané krátké formě, pozůstatek neurčitého skloňování adjektiv v obecné slovanské řeči. Tento krátký tvar se od běžných přídavných jmen liší pouze v mužském nominativu jednotného čísla vynecháním koncovky -y/-i. Nejčastějšími příklady jsou přivlastňovací adjektiva -ov a -in, respektive vyjadřující vlastnictví mužským a ženským rodem: Petrov dom „Petrův dům“, materin stol „mateřský stůl“. Všechny ostatní formy jsou pravidelné: Petrova kniga „Petrova kniha“, na materinom stolu „na matčin stůl“.
Tato přivlastňovací přídavná jména se používají pouze v případě, že vlastníkem je jediné slovo. V ostatních případech se používá genitiv: bratova kniga „bratrova kniha“, ale: kniga mojego brata „kniha mého bratra“; Puškinova poezija „Pushkinova poezie“, ale: poezija Aleksandra Puškina „Poezie Alexandra Puškina“.
Krátkou formu lze použít i tehdy, když přídavné jméno tvoří predikát věty: Petr jest ščestliv „Petr je šťastný“, dom jest velik „dům je velký“ atd. Není to však povinné a ve většině případů to lidé jednoduše napíše: Petr jest ščestlivy a dom jest veliky.
Příslovce
Příslovce lze odvodit od přídavných jmen pomocí koncovky -o (-e po měkké souhlásce). Jinými slovy, jsou totožné s středním číslem jednotného: dobro „dobře“, svěže „čerstvě“.
Stupně srovnání
Komparativy a superlativy lze sestavit dvěma způsoby: jednoduchou (analytickou) formou a složitější (syntetickou) formou.
Analytické srovnávací
Tento způsob vytváření komparativu je nejsnáze použitelný. Jednoduše dejte základnímu tvaru (kladu) přídavného jména nebo příslovce předcházet vyše nebo bolje „více“: vyše prosty „jednodušší = jednodušší“. Toto řešení lze použít pro všechna přídavná jména a příslovce, ale s největší pravděpodobností se s ním setkáme v případě velmi dlouhých slov, cizích slov a příčestí: vyše/bolje sintetičny „syntetičtější“, vyše/bolje smrdeči „více smradlavé“.
Syntetické srovnávací
Základní srovnávací koncovka pro přídavná jména -ějši (-ejši po měkké souhlásce), nahrazující koncovku -y/-i: bogaty → bogatějši, slaby → slabějši, blagy → blažejši, svěži → svěžejši.
Z těchto koncovek lze jednoduše vytvořit příslovce nahrazením prvku -ši za -e (místo adverbiální koncovky -o/-e dáme koncovku -ěje/-eje): novo → nověje, čisto → čistěje, tiho → tišeje, svěže → svěžeje.
Výjimkou jsou přídavná jména na -ky, -eky, -oky, , která mají místo toho -ši: kratky → kratši, tenky → tenši, daleky → dalši, vysoky → vysši.
Komparativy těchto adjektiv lze adverbializovat přidáním koncovky -je ke kořeni, což způsobí iotace předchozí souhlásky (souhlásek): daleko → dalje, široko → širje, vysoky → vyše, blizko → bliže, rědko → rědže.
Nepravidelné srovnání
Sedm přídavných jmen má nepravidelný komparativ:
- dobry „dobré“ → lěpši (přís. lěpje) nebo lučši (přís. lučše) „lepší“
- zly „špatné“ → gorši (přís. gorje) „horší“
- veliky „velký, velký“ → večši (přís. veče) nebo bolši (přís. bolje) „větší, větší“
- maly „malý, malý“ → menši (přís. menje) „menší, méně“
- blagy „příjemný, radostný“ → unši (přís. unje) „příjemnější/radostnější“
- legky „snadné, lehké“ → legši (přís. legše) „jednodušší, lehčí“
- mekky „měkký“ → mekši (přís. mekše) „měkčí“
Není nemožné používat pravidelné tvary těchto přídavných jmen (jako dobrějši nebo zlějši), ale průměrnému Slovanu to bude připadat dětinské nebo umělé.
Superlativ
Superlativ vzniká přidáním předpony naj- ke komparativu: najnověj ši (příd.), najnověje (přís.). Toto funguje i pro analytický komparativ: najvyše sintetičny nebo najbolje sintetičny.
Pro zjednodušení lze tuto koncovku místo toho přidat ke kladné ose (jak se superlativy dělají v bulharštině a makedonštině): najnovy (příd.), najnovo (přís.).
Další formuláře
Příslovce menje a najmenje lze použít k vyjádření opačného významu vyše/bolje a najvyše/najbolje, , což znamená „méně“ a „nejméně“.
Předpona prě- připojená k pozitivu může být také použita jako jakýsi superlativ, vyjadřující extrémní nebo nadměrný stupeň („velmi“, „příliš“).
Předpona ne- vytváří zápor: neprijetny „nepříjemné, nepříjemné“.
Příklad
- prosty „jednoduchý“ (přídavné jméno, kladný)
- prosto „jednoduše“ (příslovce, kladné)
- prostějši „jednodušší“ nebo vyše prosty nebo bolje prosty „jednodušší, jednodušší“
- prostěje „jednodušší“ nebo vyše prosto nebo bolje prosto „jednodušeji, jednodušší“
- najprostějši nebo najprosty nebo najvyše prosty nebo najbolje prosty „nejjednodušší“
- najprostěje nebo najprosto nebo najvyše prosto nebo najbolje prosto „nejjednodušší, nejjednodušší“
- menje prosty „méně jednoduché“
- menje prosto „méně jednoduše“
- najmenje prosty „nejméně jednoduché“
- najmenje prosto „nejméně jednoduše“
- neprosty „není jednoduché“
- prěprosty „příliš jednoduché, příliš jednoduché, extrémně jednoduché“