Tvoření slov

Přípony

Automatski prijevod

Tento článek byl automaticky přeložen a může obsahovat chyby. Zajištění překladu do více než deseti jazyků je náročný úkol a těšíme se na vaši pomoc. Pokud nám chcete pomoci zlepšit kvalitu našich překladů, kontaktujte nás na Discord. Případně můžete navrhnout opravy přímo prostřednictvím GitHub.

Níže následuje seznam přípon. Vezměte prosím na vědomí, že pokud kmen končí na konkrétní souhlásku, změní se před příponami -ji, -ka, -ko, -nik, -ny, -ok, -sky a -stvo takto:

• k/c > č (např. ruka > ručny)
• g > ž (např. kniga > knižka)
• h > š (např. muha > mušji)

Na druhé straně měkká souhláska nj ztvrdne před -nik a -ny.

Přípony začínající na -o- se změní na -e-, když následují měkké souhlásky:

• byk + -ok > byček
• konec + -ovy > koncevy
• noč + -ovati > nočevati

Podstatné jméno k podstatnému jménu

• Zdrobněliny se tvoří takto:
  • slova mužského rodu na tvrdou souhlásku mají příponu -ok:
    pes „pes“ > pesok (gen. peska) „pejsek“
  • slova mužského rodu na měkké souhlásce mají příponu -ik nebo -ek:
    muž „muž“ > mužik „malý muž“
  • slova ženského rodu přidejte ke kmeni slova příponu -ka:
    kniga „kniha“ > knižka „brožura“
  • střední slova přidejte ke kmeni slova příponu -ko:
    polje „pole“ > poljko „malé pole“
• K odvození abstraktních vlastností ze jmen osob se používá přípona -stvo:
  prijatelj „přítel“ > prijateljstvo „přátelství“, muž „muž“ > mužstvo „mužství“
• Místo popsané jako předložka v kombinaci s názvem jiného místa má obvykle koncovku -je:
  morje „moře“ > primorje „země u moře“, brjuh „břicho“ > podbrjušje „podbřišek“
• Obecnějším ukazatelem místa je koncovka -išče:
  voz „vůz, auto“ > vozišče „parkoviště“, ogonj „oheň“ > ognišče „krb, ohniště“
• K odvození osoby, která má něco na starosti nebo která s něčím manipuluje, nebo objektu, který něco obsahuje, se používá přípona -nik:
  glava „hlava“ > glavnik „šéf, šéf“, kabel „kabel“ > kabelnik „kabelář“, kniga „kniha“ > knižnik „pouzdro na knihu“
• K odvození osoby, která je bez něčeho, používáme kombinaci předpony bez- a přípony -nik:
  Bog „Bůh“ > bezbožnik „bezbožný člověk“
• Obyvatel země, regionu nebo města má koncovku -ec (někdy -an(in)):
  Albanija > Albanec „Albán“
• Ženský ekvivalent koncovek -nik a -ec je -nica a -ica:
  rada „rada“ > radnik „poradkyně“ > radnica „poradkyně“; Albanec „Albánec“ > Albanica „Albánská žena“
• V ostatních případech používáme spíše koncovku -ka pro ženské ekvivalenty mužských osob:
  prijatelj „přítel“ > prijateljka „přítelkyně“, gradžanin „občan“, gradžanka „občanka“
• Zvířecí mládě je obvykle odvozeno přidáním -e ke jménu zvířete, což má za následek podstatné jméno středního rodu třídy -et-:
  kot „kočka“ > kote „kotě“, jelenj „jelen“ > jelene „koluch“

Přídavné jméno k podstatnému jménu

• K odvození abstraktní kvality z přídavného jména se používá přípona -ost:
  dobry „dobré“ > dobrost „dobré“
• Osoba, která reprezentuje kvalitu vyjádřenou přídavným jménem, má často koncovku -ec (fem. -ica):
  glupy „hloupý“ > glupec „hloupý člověk, blázen“, izgnany „vyhnán, vyhoštěn“ > izgnanec „vyhnaný člověk, vyhnanství“
• Indikátor místa -išče lze použít také s přídavnými jmény:
  mokry „mokro“ > mokrišče „mokřad, bažina“, tajny „tajné“ > tajnišče „tajné místo“
• Přídavné jméno může také fungovat jako podstatné jméno a zůstat nezměněno:
  běly „bílá“ > běly „bílá“

Sloveso k podstatnému jménu

• K odvození jména osoby, která se zabývá činností označenou původním slovesem, se používá přípona -telj:
  učiti „učit“ > učitelj „učitel“
• Profese jsou často vyjádřeny koncovkou -ač nebo -ar:
  kovati „kovat“ > kovač „kovář“, krojiti „řezat“ > krojač „na míru“, pekti „péct“ > pekar „pekař“
• Ukazatel místa -išče lze použít také se slovesy (často na základě L-příčestí):
  igrati „hrát“ > igrališče „hřiště“, žiti „bydlet“ > žilišče „bydliště, místo pobytu“
• Samotný akt je reprezentován slovesným podstatným jménem (gerundium), které končí na -nje, někdy -tje dělati „dělat, dělat“ > dělanje „dělat, dělat“, žiti „žít“ > žitje „život“

Přídavné jméno k přídavnému jménu

• Srovnání a superlativy viz pod přídavná jména
• Chcete-li změnit význam přídavného jména na opačný, použijte předponu ne-:
  dobry „dobré“ > nedobry „není dobré“
• Pro zesílení významu přídavného jména lze použít předponu prě-, což znamená „velmi“ nebo „příliš“:
  umorjeny „unavený“ > prěumorjeny „smrtelně unavený, vyčerpaný“
• K oslabení významu přídavného jména se používá přípona -ovity:
  zeleny „zelená“ > zelenovity „zelená“

Podstatné jméno k přídavnému jménu

• Přídavná jména (ve smyslu: náležející k něčemu) se od podstatných jmen odvozují pomocí tří přípon: -sky, je-li původním podstatným jménem zeměpisné jméno nebo entita, nebo osoba (obvykle povolání), -ji v v případě zvířat, jiných osob nebo božských entit nebo -ny (v jiných případech):
  žena „žena“ > žensky „žena, ženský“, morje „moře“ > morsky „příbuzný s mořem“, člověk „člověk, osoba“ > člověčji „člověk“, @ @161 „kůň“ > konji „koňský“, noč „noc“ > nočny „noční, noční-“, pismo „dopis, scénář“ > pisemny „písemně, písemně“
  Může existovat i několik nepravidelně vytvořených přídavných jmen.
• K odvození přídavného jména, které vyjadřuje materiál, ze kterého je něco vyrobeno, lze použít příponu -ěny:
  drěvěny „dřevěný“, steklěny „ze skla“
• K odvození přídavného jména, které vyjadřuje „mající vlastnosti“, lze použít příponu -ovy:
  pomaranča „oranžová (ovoce)” > pomarančevy „oranžová (barva)”
• K odvození přídavného jména, které vyjadřuje podobnost s něčím, se používá přípona -ovity:
  malpa „opice“ > malpovity „jako opice“
• K odvození přídavného jména, které vyjadřuje absenci něčeho, použijeme předponu bez- v kombinaci s příponou -ny:
  dom „dům“ > bezdomny „bezdomovec“, naděja „naděje“ > beznadějny „beznaděj“
• Přídavné jméno, které vyjadřuje určitou charakteristiku části těla, se tvoří takto: charakteristika + -o- + část těla + -y:
  oko „oko“ > jednooky „jednooký“, ruka „paže“ > bezruky „bezruký“

Sloveso k přídavnému jménu

• Slovesná konjugace sama o sobě produkuje čtyři přídavná jména ve formě příčestí (viz: příčestí):
  dělati „dělat“ > dělajuči „dělat, dělat“, dělajemy „vytvářet“, sdělavši „udělat“, sdělany „dělat“
• Chcete-li odvodit přídavné jméno, které vyjadřuje tendenci nebo zvyk, lze koncovku nahradit příponou -livy:
  govoriti „mluvit, mluvit“ > govorlivy „mluvit“
• Chcete-li odvodit přídavné jméno, které vyjadřuje možnost (srov. angličtinu -able/-ible), koncovky -omy (-emy, -imy) nebo -livy lze připojit k přítomnému napjatý kmen:
  razuměti „rozumět“ > razumlivy „srozumitelné“, nesti „přenášet“ > nesomy „přenosné“

Příslovce k přídavnému jménu

• Příslovce lze adjektivizovat pomocí přípony -šnji:
  včera „včera“ > včerašnji „včera“, dnes „dnes“ > dnešnji „dnešní“, nyně „aktuálně, v současnosti“ > nyněšnji „aktuální, současnost“

Podstatné jméno ke slovesu

• Nejjednodušším způsobem odvození slovesa od podstatného jména je použití přípony -ovati:
  malpa „opice, opice“ > malpovati „chovat se/chovat jako opice“, noč „noc“ > nočevati „strávit noc“
• Pro akt přimět někoho/něco podstoupit léčbu něčím se předpona o- a koncovka -iti používají společně:
  kamenj „kámen“ > okameniti „kamenovat“, světlo „světlo“ > osvětliti „rozsvítit, rozjasnit“, svoboda „svoboda“ > osvoboditi „osvobodit“
• Chcete-li se zbavit nebo zbavit někoho/něčeho, používá se předpona obez- s koncovkou -iti:
  glava „hlava“ > obezglaviti „seknout hlavu“, dom „dům“ > obezdomiti „udělat bezdomovce“

Přídavné jméno ke slovesu

• Proces stávání se je vyjádřen koncovkou -ěti:
  běly „bílý“ > bělěti „zbělat“, bogaty „bohatý“ > bogatěti „zbohatnout“, hvory „nemocný, nemocný“ > hvorěti „být nebo onemocnět /nemocný"
• Aby měl někdo/něco vlastnosti vyjádřené přídavným jménem, použijí se společně předpona o- a koncovka -iti:
  črny „černá“ > očrniti „zčernit, udělat černou“
• Aby měl někdo/něco více vlastností vyjádřených přídavným jménem (často komparativní), spojuje se předpona u- s koncovkou -iti:
  lěpši „lepší“ > ulěpšiti „zlepšit, zlepšit“, menši „méně“ > umenšiti „snížit, zmenšit“
• K odstranění vlastností vyjádřených přídavným jménem se předpona od- a přípona -iti používají společně:
  črny „černá“ > odčrniti „odčernit, odstranit černou barvu“

Sloveso na sloveso

• Základní tvar předponového slovesa je vždy dokonavý. Nedokonavé sloveso z něj lze odvodit takto:
  • má-li sloveso koncovku -ati, nedokonavé sloveso má -yvati:
    sodržati „obsahovat“ > sodrživati
  • má-li sloveso koncovku -iti, nedokonavé sloveso má -jati:
    obnoviti „obnovit“ > obnavjati
  • pokud má sloveso koncovku -nuti, nedokonavé sloveso má -ati:
    oddohnuti „dýchat“ > oddyhati
  • pokud je sloveso jednoslabičné a končí samohláskou, má nedokonavé sloveso -vati:
    prodati „prodat“ > prodavati

Přídavné jméno k příslovci

• Přídavné jméno je adverbializováno použitím koncovky -o:
  dobry „dobře“ > dobro „dobře“
• Komparativní -(ěj)ši je adverbializováno nahrazením -(ě)je:
  slabějši „slabší“ > slaběje „slabší“

Předpony

Pro úpravu významu slova lze použít jednu nebo více z následujících předpon. Mohou být připojeny ke všem druhům slov, ale většinou ke slovesům.

do-

(doplňkové s od-)

• něco udělat nebo někam dojít až do konce/cíl/bariéra/výsledek: dojdti „přijet, přijet (k cíli)“, doletěti „přiletět letem“, dozvati „zavolat sbd . aby přišel“
• udělat navíc: dopisati „přidat psaním, dokončit psaní přidáním sth.“, dopolniti „vyplnit přidáním bitu“

iz-

(doplňkové s v-, zaměnitelné s vy-)

• ven, vypnuto, ex-: izgnati „vyhnat“, izbrati „vybrat, vybrat, vybrat“, izdati „rozdat“
• viz dále pod vy-

na-

(často se používá jako dokonalá značka)

• nahoře, na, přes: navrgnuti „házet na (na to).“, naložiti „lehnout si na něco.“, najdti „nacházet“ (dosl. „přijít na to. ”), napisati „zapsat“
• udělat nebo dosáhnout hodně v určitém množství: nagovoriti „hodně mluvit“, nabrati „vzít si určité množství věcí.“
• (se zvratným zájmenem se) dost, sytý: naspati se „plně spát, dobře se vyspat“, najesti se „jíst až do plného žaludku“

nad-

(doplňkové s pod-)

• Přes (pohybující se); přes, lépe (obrazně): nadsiliti „překonat“, nadigrati „porazit, přehrát“, nadpisati nad „přepsat něco.“, nadlomiti „přetrhnout shora“, nadkryti „přehrát zakrýt“

nedo-

(doplňkové k do-)

• udělat neúplně, ne úplně: nedopisati „psát bez dokončení“, nedopolniti „vyplnit, ale ne úplně“

o-/ob-

(odvozuje slovesa od podstatných a přídavných jmen)

• dát nebo získat vlastnosti vyjádřené podstatným jménem nebo přídavným jménem: okrugliti „zakulatit se“, okameniti „proměnit se v kámen“
• přimět předmět k ošetření něčím (sv. nebo obr.) vyjádřeným podstatným jménem: okružiti „obejít, obklíčit“, okameniti „ukamenovat“

ob-

(odvozuje slovesa od podstatných a přídavných jmen)

• kolem: obidti „obcházet“, „vyhýbat se“, obmotati „obcházet“

obez-

(odvozuje slovesa od podstatných jmen; komplementární k ob-)

• postrádat něco vyjádřeného podstatným jménem (dis-): obezsiliti „zbavit síly“, obezhrabriti „odradit“

od-

• pryč, pryč (v pohybu): odidti „odejít“, oddati „rozdat“, odvinuti „odejít“, odgovoriti „odpovědět“ (dosl. odmluvit/odejít )
• dokončit nebo splnit akci (abyste se jí zbavili): odrabotati „odpracovat“

po-

• začít, připravit se, udělat hned: početi „začít“, pojdti „začít jít, vyrazit“
• na krátkou chvíli, trochu, čas od času, sem a tam: pospati „trochu se vyspat“, posmatrjati „sem tam se podívat“
• označuje akci provedenou mnoha nebo ovlivňující všechny/mnoho: poskryvati se „skrýt“ (mnoho lidí), pobiti „zabít všechny/mnoho“
• dokončení, výsledek: pojesti „sníst všechno“, pokryti „zakrýt to celé“

pod-

• pod, pod-, zdola: podmetnuti „vložit pod to.“, podbiti „zaklepat zdola“
• tajně, tajně: podkazati „vyprávět tajně“, podgledati „tajně sledovat“, podsměhnuti se „posmívat se, žertovat“ (smích)

prě-

• napříč, přes (pohyb): prějdti „jít na druhou stranu“, prěvesti „přenést, přenést“ > „přeložit“
• transformace z něčeho starého v něco nového: prěbudovati „obnovit“, prěorganizovati „reorganizovat“
• skrz, z jedné strany na druhou: prěsěkti „prořezat, protnout“, prěpisati „přepsat, zkopírovat“
• příliš mnoho, příliš-: prěsoliti „použít příliš mnoho soli“, prěvariti „vařit příliš dlouho“

prěd-

(doplňkové k za)

• předtím, předem: prědviděti „předvídat“, prědstaviti „představit si, představit“, prědplatiti „zaplatit předem“

pri-

• blízko, vedle: prijdti „přiblížit se, přiblížit se“
• na, na, přivázaný: privinuti „přišroubovat“, primetnuti „přiblížit, přiložit vedle toho.“
• navíc: privinuti „našroubovat navíc“, pripisati „napsat navíc“, prigovoriti „namítnout“ (doslova dodatečně)
• jen trochu: priodkryti „trochu otevřít“, prikryti „zavřít, ale ne úplně“

pro-

• skrz(ven): probiti „prorazit, proniknout“, protěkti „protéct“, progrějati „prohřát“
• minout, minul: projehati mimo „minout něco.“, promašiti, promahnuti „minout značku“
• po celou dobu: prorabotati ves denj „pracovat po celý den“
• prohrát vše: protratiti penezy „ztratit všechny peníze“, proigrati igru „prohrát hru“

raz-

(doplňkové k s(o))

• oddělit, dis-, dolů: razidti „oddělit se“, razkydnuti „rozpadnout, rozdělit“
• de-, undo: razminovati „odminovat“
• být uprostřed čeho, provést akci přes: razcvětati „být v květu“, razgovarjati „hovořit, být uprostřed řeči“

s-/so-

• spolu s: svezati „spojit, propojit“, sozvati „svolat spolu“, sobrati „shromáždit, shromáždit“
• dolů z: sojdti „jít, sestoupit“, snesti „snést dolů“
• úplně, hotovo, dolů: srězati „vykácet“, sdělati „udělat hotovo“ sbriti „zcela oholit“, svariti „zcela uvařit“, sbudovati „zcela postavit“

su-

• vedle, paralelně, co-: surabotati „pracovat společně, vedle sebe“
• pohybovat se tváří v tvář; suhoditi „sejít se, setkat se“

u-

(často se používá jako dokonalá značka)

• pryč: uletěti „odletět (aby někdo zmeškal let“), uběgti „utéct“
• zcela (často negativně): ubiti „zabít“ (dosl. zmlátit úplně), uginuti „vymřít“, usohnuti „vyschnout“
• (na základě přídavného jména) udělat více: ulěpšiti „zlepšit, zlepšit“, umenšiti „zmenšit, snížit, udělat méně“

v-/vo-

• dovnitř, do (se slovesy pohybu): vojdti „vstoupit, vstoupit“, vnesti „vnést dovnitř“, vlupiti „odsadit“
• (se zvratným zájmenem se) dělat něco. přesně, pozorně, zvědavě: včitati se „začít zvědavě číst“, vslušati se „začít zvědavě slyšet“

voz-

• nahoru, nahoru, nahoru: vozletěti „letět nahoru“, vozidti „jít do kopce“
• začít náhle dělat něco intenzivně: vozvyti „začít náhle plakat“, vozbuditi „podněcovat, rozproudit“
• zpět, znovu, znovu-: vozvratiti se „vrať se“, vozživiti „oživit“>

vy-

(místo vy- Jihoslované používají iz- ve všech případech)

• ven, mimo, na (se slovesy pohybu): vyjdti (iz) „vyjít (z)“, vynesti (iz) „starat se“
• dělat něco úplně, úplně: vyvariti „zcela vařit“, vysušiti „zcela vyschnout, vyschnout“
• no, dlouho, kolem: vyležati se „ležet kolem“

za-

• za, pod: zajdti „jít pozadu“, zametnuti „zapomenout, zapomenout; zaryti "zasadit, strčit pod co."
• zavřít, zavřít, pevně: zatvoriti „zavřít“, zavinuti „pevně zašroubovat, zkroutit“, zašiti „zašít (pevně)“, zapakovati „zabalit (zavřít)“
• začít dělat něco: zapěvati „začít zpívat“, zaplakati „začít plakat“ stard dělá intenzivně (s se): zagledati se, zasmotriti se „dívat se dopředu, dívat se neustále, dívat se do hloubky“

Složená slova

Dva kořeny lze libovolně kombinovat a vytvořit nový nápad. Obvykle se to provádí pomocí spojení -o- (-e- po měkké souhlásce):

• voda „voda“ + padati „spadnout“ > vodopad „vodopád“
• sam „sebe“ + kritika „kritika“ > samokritika „sebekritika“
• myš „myš“ + loviti „chytit, lovit“ > myšelovka „past na myši“
• zemja „země, země“ + tresenje „chvění“ > zemjetresenje „zemětřesení“

Když je první člen výpůjčkou z angličtiny, mohou být rozděleny pomlčkou (defis):

• rok-muzika „rocková hudba“
• veb-stranica „webová stránka“