Úroveň 1

Automatski prijevod

Tento článek byl automaticky přeložen a může obsahovat chyby. Zajištění překladu do více než deseti jazyků je náročný úkol a těšíme se na vaši pomoc. Pokud nám chcete pomoci zlepšit kvalitu našich překladů, kontaktujte nás na Discord. Případně můžete navrhnout opravy přímo prostřednictvím GitHub.

Abeceda a výslovnost

Slovianto lze psát latinkou a cyrilicí, ale my se zde soustředíme na latinku:

A – jako a v angličtině father

B – jako v angličtině

C – jako ts v angličtině „bits“

Č – jako ch v angličtině „church”

D – jako v angličtině

DŽ – jako j v angličtině „John“

E – jako e v angličtině „best“

Ě – jako ye v angličtině „yet“

F – jako v angličtině

G – jako g v angličtině „good“

H – jako ch ve skotštině „loch“

I – jako ea v angličtině „beat“

J – jako y v angličtině „yard“

K – jako v angličtině, ale bez aspirace

L – jako v angličtině

LJ – jako li v angličtině „million“

M – jako v angličtině

N – jako v angličtině

NJ – jako ny v angličtině „canyon“

O – jako o v angličtině „or“

P – jako v angličtině, ale bez aspirace

R – válcované r

RJ – převaleno r následované ye jako v angličtině „yet“

S – jako s v angličtině „spin“

Š – jako sh v angličtině „shop“

T – jako v angličtině, ale bez aspirace

U – jako oo v angličtině „book“

V – jako v v angličtině „avoid“

Y – jako i v angličtině „bit“

Z – jako v angličtině

Ž – jako si v angličtině „vision“

V mezislovanském slovníku najdete i další znaky, jako ò, ų, å nebo ť. Můžete jednoduše ignorovat diakritiku a číst je jako o, u, a, t atd. To platí i pro ě. Jediné znaky, které si zachovávají svou diakritiku v latinském pravopisu, jsou č, š a ž. Pokud se vám jejich psaní zdá nepohodlné, můžete vždy jako alternativu použít cz, sz a zs (nebo cx, sx a zx).

Zvýraznění je poměrně volné. Důležitější je, že mluvíte pomalu a jasně. Jako obecné vodítko by si zasloužilo doporučení klást důraz na předposlední slabiku.

Gramatika

Podstatná jména

• Podstatná jména mohou končit souhláskou nebo -a, -o, -e.
• Slovianto nemá žádné články. Proto žena může znamenat „ženu“ nebo „ženu“.
• Množné číslo se tvoří přidáním -i, pokud slovo končí na souhlásku, nebo nahrazením koncové samohlásky za -i:
  • muž „muž“ → muži „ale“
  • žena „žena“ → ženi „ženy“
  • slovo „slovo“ → slovi „slova“

Přídavná jména

• Přídavná jména mají obvykle koncovku -y nebo -i. Neskloňují se a měly by být umístěny před podstatným jménem.

• Z přídavného jména lze vytvořit příslovce nahrazením -y koncovkou -o:

  dobry „dobře“ → dobro „dobře“

• Přídavná jména se porovnávají pomocí slov vyše („více“), menje („méně“), naj- („nejvíce“) a najmenje („nejméně“):

  • dobry „dobré“
  • vyše dobry „lepší“
  • naj-dobry „nejlepší“
  • menje dobry „méně dobré“
  • najmenje dobry „nejméně dobré“

Osobní zájmena

• Na rozdíl od podstatných jmen rozlišují osobní zájmena v Slovianto mezi nominativem (předmět věty, agens) a akuzativem (předmět, pacient).

• Předmětové tvary jsou: ja „já“, ty „ty (j.č.), ty“, on „on“, ona „ona“, my „my“, @@ 56 „vy (m.č.)“, oni „oni“.

• Formy objektu jsou: mene „já“, tebe „ty (j.č.), ty“, jego „on“, ju „ona“, nas „nás“, @@ 65 „vy (m.č.)“, jih „oni“.

• Jako většina přirozených slovanských jazyků má mezislovanština rozlišení T-V, tj. vy a vas se používají nejen pro druhou osobu množného čísla, ale také jako zdvořilostní tvar v jednotném čísle. Ty/tebe se používají k oslovování přátel, příbuzných a dětí.

• Slovianto má také zvratné zájmeno, se, což znamená „sebe, já, sebe, ...“. Nemá předmětovou formu, pouze předmětovou formu.

• Toto zvratné zájmeno lze použít i jako zvratné zájmeno. Oni myt se znamená: „myjí se“, ale může také znamenat: „myjí se navzájem“.

• Za předložkou vždy následuje akuzativ:

  • s mene „se mnou“
  • bez jego „bez něj“
  • za tebe „za vámi“

• Pro nepřímý objekt lze přidat předložku k „k, směrem“:

  Dajte k mene ... „Dej mi...“

Přivlastňovací zájmena

• Přivlastňovací zájmena jsou: moj „můj“, tvoj „váš, tvůj“, jego „jeho, jeho“, jej „ona“, naš „naše“, vaš „vaše (m.č.)“, jih „jejich“. Stejně jako přídavná jména se přivlastňovací zájmena neskloňují.
• Je-li vlastník zároveň podmětem věty, používá se pro všechny osoby zvratné svoj „vlastní“.
• Existují také tázací a neurčitá přivlastňovací zájmena, jako čij „čí“, ničij „nikdo není“, něčij „někdo je“, čij-koli „někdo je“.

Ukazovací zájmena

• Ukazovací zájmeno je toj „toto, tamto, tito, tamto“.
• Kdykoli je nutné rozlišovat mezi zde a tam, předchází mu tu- „zde“ nebo tam- „tam“: tutoj „toto, tyto“, tamtoj „tamto, tamto“ .
• Při samostatném použití použijte to:
  • Čto jest to? "Co je to?"
  • To jest kniga. „Toto je kniha.“

Vztažná zájmena

• Ve zjednodušeném jazyce, jako je Slovianto, je lepší vyhnout se vedlejším větám. Pokud ale přesto potřebujete vztažné zájmeno, použijte ktory „který“.

Zájmena tázací a neurčitá

• Existují dvě základní zájmena: kto „kdo“ a čto „co“. Stejně jako osobní zájmena má kto akuzativ kogo pro přímý předmět.
• Od nich je odvozeno i několik neurčitých zájmen, např. někto „někdo“, kto-koli „kdokoli“, ničto „nic“, vsečto „vše“ (viz následující část).

Zájmenná příslovce

• Každý jazyk má zvláštní kategorii vzájemně souvisejících zájmen, příslovcí a přídavných jmen, tzv. correlatives. Stručně řečeno, jedná se o dotazovací slova a slova, která se používají k obecné odpovědi na tyto otázky. V angličtině, stejně jako v mnoha jiných jazycích, spolu tato slova souvisejí poměrně předvídatelným způsobem (například: where/here/there/somewhere/kde/nikde/všude, odkud/odtud/odtud atd.) . To je také případ Slovianto.
• Slova otázek obvykle začínají k-: kto „kdo“, kogda „kdy“, kde „kde“, ktory „který“, koliko „kolik“
• Pokud je odpovědí konkrétní věc, místo atd., slovo začíná t-: to „toto, tamto“, togda „pak“, toliko „tolik“
• Pokud je odpověď něco neznámého nebo nespecifikovaného, slovo začíná ně- (následuje dotazovacím slovem): někto „někdo“, někogda „někdy, jednoho dne“, někde „někde, někde“
• Pokud je odpověď záporná, slovo začíná ni- (následuje dotazovacím slovem): nikto „nikdo“, nikogda „nikdy“, nikde „nikde“
• Pokud je odpověď na něco nedůležitého, slovo končí -koli, které se přidá ke slovu otázky: kto-koli „kdokoli“, kogda-koli „kdykoli, kdykoli“, kde-koli „kdekoli, kdekoli“
• Pokud je odpověď všezahrnující, slovo začíná vse- nebo ves-: vsegda „vždy“, vesde „všude“

Číslice

• hlavní čísla od 1 do 10 jsou:

  1 – jedin, 2 – dva, 3 – tri, 4 – četyri, 5 – pet, 6 – šest, 7 – sedm, 8 – osm, 9 – devet, 10 – deset

• „-náctiletí“ (11-19) se tvoří přidáním -nadset:

  11 – jedinnadset, 12 – dvanadset, ...

• "-Ty" (20, 30 ... 90) se tvoří přidáním -deset:

  20 – dvadeset, 30 – trideset, ...

• „-stovky“ (200, 300 ... 900) se tvoří přidáním -sto:

  200 – dvasto, 300 – tristo, ...

• Vyšší čísla:

  1 000 – tyseč, 1 000 000 – milion, 1 000 000 000 – miliard

• Jejich kombinace se vždy dělají od vysoké k nízké:

  5 678 – pet-tyseč šeststo sedmdeset osm

• Pořadová čísla se tvoří přidáním -y k odpovídajícímu kardinálnímu číslu, kromě následujících:

  1. – prvy, 2. – drugy, 3. – tretji, 4. – četvrty, 100. – sotny nebo stoty, 1000. – tysečny

Slovesa

• Všechna slovesa mají koncovku infinitiv -ti:

  • dělati „dělat“
  • prositi „zeptat se“
  • nesti „nosit“

• kmen se získá odstraněním koncovky -ti z infinitivu:

  • @175
  • @176
  • @177

• V této rané fázi stačí jedna koncovka pro přítomný čas. Vzniká přidáním -t ke stonku. Pokud kmen přítomného času končí souhláskou, vloží se mezi kmen a koncovku -e-:

  • ja děla-t „Mám“
  • vy prosi-t „ty se ptáš“
  • oni nes-et „nesou“

• A tady je drobná nepravidelnost, která se ve slovanském jazyce stává tak často, že byste se ji mohli naučit i nyní: pokud kmen končí na k nebo g, stanou se tyto souhlásky č a ž před vloženým e:

  • pekti „péct“ → pečet
  • mogti „plechovka“ → možet

• Pro minulý čas přidejte ke kmeni -l (jednotné číslo) nebo -li (množné číslo):

  • ja děla-l „Udělal jsem, udělal jsem“
  • on prosi-l „zeptal se“
  • my nes-li „nesli jsme“

• Pro budoucí čas použijte bude s infinitivem:

  • ja bude dělati „Udělám“
  • my bude prositi „zeptáme se“
  • oni bude nesti „ponesou“

• podmíněná je tvořena použitím částice by s minulým časem:

  • ja by dělal „Udělal bych/udělal bych“

• imperativ má koncovku -jte za samohláskou nebo -ite za souhláskou:

  • děla-jte "proveďte!"
  • prosi-jte "zeptejte se!"
  • nes-ite „přenést!“

• minulé trpné příčestí vznikne přidáním -ny ke kmeni. Pokud kmen končí souhláskou, vložte mezi kmen a koncovku -e-. Pokud kmen končí na -i-, vložte -e- a změňte výsledné -ieny na -jeny:

  • děla-ny „hotovo“
  • nes-eny „neseno“
  • prosi-eny → prosjeny „dotaz“

• Sloveso byti „být“ je nepravidelné:

  • přítomný čas: jest
  • minulý čas: byl, byli
  • budoucí čas: bude
  • podmíněné: byl by, byli by
  • imperativ: budite

• pasivní hlas je vytvořen jako v angličtině spojením tvaru slovesa byti „být“ s minulým trpným příčestím:

  • ja jest neseny „Jsem nesena“
  • ja byl neseny „Byl jsem nesen, byl jsem nesen“ atd.

Syntaxe

• Preferovaný slovosled je předmět – sloveso – předmět, jako v angličtině. Není to povinné, ale jakýkoli jiný slovosled může snadno učinit větu nejasnou nebo nejednoznačnou.

• Přídavná jména, přivlastňovací zájmena a podobně se přednostně umísťují před podstatné jméno, které modifikují:

  toj dobry kniga „tato dobrá kniha“

• Otázky ano-ne se liší od normálních ukazovacích vět pouze intonací:

  • Otec kupil kniga "Otec koupil knihu."
  • Otec kupil kniga? "Koupil otec knihu?"

• V ostatních otázkách je na prvním místě tázací zájmeno nebo příslovce:

  • Kaky kniga kupil otec? "Jakou knihu koupil otec?"
  • Kde otec kupil toj kniga? "Kde otec koupil tu knihu?"

• Nejjednodušší způsob, jak vyjádřit vlastnictví, je jednoduše umístit vlastníka před posedlého. Pokud to není dostatečně jasné, použijte předložku od „from, of“:

  • moj otec kniga „kniha mého otce“ (dosl. „kniha mého otce“)
  • kniga od moj otec „kniha mého otce“ (dosl. „kniha mého otce“)

• Stejně tak pro nepřímý objekt nemusíte používat žádné speciální příslušenství. Kdykoli to není dostatečně jasné, použijte předložku k „to“:

  • Dajte moj otec toj kniga. "Dejte tu knihu mému otci."
  • Dajte toj kniga k moj otec. "Dejte tu knihu mému otci."

• K vyjádření nástroje použitého k něčemu použijte předložku s „s“:

  • Ja udaril svoj otec s toj kniga. "Uhodil jsem otce tou knihou."

Ukázka textu: V restauraci

• Dobry denj! Restoran jest otvorjeny?
• Dobry denj. Da, my jest otvorjeny.
• Možno tu piti něčto?
• Očevidno, čto prinesti k vas?
• Čto vy imat?
• Čaj, kava, pivo, vino, vodka...
• A vy takože imat něčto hladne?
• Da, my imat sok, voda, mlěko...
• Togda dajte nam dva soki, prosim.
• Dva soki, dobro. Vy takože hočet jesti něčto?
• Može... Vy imat hlěb?
• Da, očevidno. Hlěb, meso, ryba, vsečto jest.
• Hvala, samo hlěb s maslo, prosim.

• Dobrý den! Je restaurace otevřená?
• Dobrý den. Ano, máme otevřeno.
• Je možné si tu dát něco k pití?
• Samozřejmě, co vám přinesu?
• Co máš?
• Čaj, káva, pivo, víno, vodka...
• Máte také něco studeného?
• Ano, máme džus, vodu, mléko...
• Tak nám prosím dejte dva džusy.
• Dva džusy, dobře. Chtěli byste také něco sníst?
• Možná... Máte chleba?
• Ano, samozřejmě. Chléb, maso, ryby, všechno je tam.
• Děkuji, jen si dej s máslem, prosím.

Základní slovní zásoba

• a – and, but
• ako – if
• ale – but
• avto – car
• bez – without
• běly – white
• bliz – almost
• bolje – more
• brati – to take
• byti – to be
• čaj – tea
• čas – time
• časina – hour
• čest – part
• člověk – person, human being
• črěz – through
• črny – black
• čto – what
• da – yes
• dati – to give
• daže – even
• denj – day
• dělati – to do, to make
• dělo – act, deed
• děte – child
• dlja – for
• do – to, towards, till
• dobro – well
• dobry – good
• dom – house
• dostati – to get, to receive
• drugy – second
• država – state
• dva – two
• dveri – door
• glas – voice
• glava – head
• gleděti – to watch
• god – year
• govoriti – to say, to speak
• grad – city, town
• groši – money
• hladny – cold
• hlěb – bread
• htěti – to want
• hvala – thanks
• i – and
• idti – to go, to walk
• ih – them; their
• ili – or
• imati – to have
• iz – from, out of
• ja – I
• jedin – one
• jedino – only
• jego – him; his
• jej – her
• jesti – to eat
• ješče – still
• k – to, towards
• kaky – what kind of
• kako – how; like
• kava – coffee
• kde – where
• kniga – book
• kogda – when
• konec – end
• kto – who
• ktory – which
• lice – face
• ljubiti – to love, to like
• maly – little, small
• maslo – butter
• medžu – between
• menje – less
• meso – meat
• město – place
• minuta – minute
• mlěko – milk
• mnogo – much; very
• mogti – can, to be able
• moj – my
• može – maybe, perhaps
• možno – it is possible; possibly
• muž – man, husband
• my – we
• mysliti – to think
• na – on, upon, at
• nad – above, beyond
• najbolje – most
• naš – our
• ne – no; not
• nesti – to carry
• neželi – than
• něčto – something
• někaky – some kind of
• několiko – a few, several
• ni … ni … – neither ... nor ...
• ničto – nothing
• nikto – nobody
• noč – night
• noga – leg
• novy – new
• o, ob – about
• obči – common, general
• očevidno – of course
• od – of, from
• odgovoriti – to answer
• oko – eye
• on – he
• ona – she
• oni – they
• ostati – to stay, to remain
• otec – father
• otvoriti – open
• piti – to drink
• pivo – beer
• po – after; in the manner of
• početi – to begin, to start
• pod – under
• pogled – look, sight, view
• pokoj – peace, quiet
• poslědny – last
• potom – after that, then
• potrěbny – needed, necessary
• prěd – before
• pri – by, near
• prijatelj – friend
• prijdti – to come
• prinesti – to bring
• problem – problem
• prosim – please
• prositi – to ask (for sth.), to require
• prosty – simple, easy
• prvy – first
• pytanje – question
• pytati – to ask (a question)
• rabota – work, labour
• rabotati – to work, to labour
• raz – time (in the sense of: ... times)
• razuměti – to understand
• restoran – restaurant
• ruka – arm
• ryba – fish
• s – with
• směsta – immediately
• snova – again
• sam – alone
• samo – only, merely
• se, sebe – oneself
• seděti – to sit
• sejčas – now
• sila – power, force
• slovo – word
• slučaj – case, instance, event
• sok – juice
• sovsěm – entirely, completely
• spati – to sleep
• stary – old
• stati – to become
• stati se – to happen
• stojati – to stand
• stol – table
• strana – side
• svět – world
• svoj – one's own
• taky – such
• tako – so, in such way
• takože – also, too
• tamo – there
• teply – warm
• to – this, that
• togda – then
• toj – this, that
• toliko – this much, that much, only
• trěba – it is needed, it is necesary
• tri – three
• tu – here
• tvoj – your (sg.)
• ty – you (sg.)
• uho – ear
• uže – already
• v – in; into
• vaš – your (pl.)
• veliky – great, big
• ves – all, entire
• vid – aspect, look, vision
• viděti – to see
• vino – wine
• voda – water
• vojna – war
• vrěme – time
• vsaky – every
• vse – everything
• vsegda – always
• vy – you (pl.)
• vyjdti – exit, quit
• vysoky – high
• za – behind
• začto – why, what for
• zato – that's why, therefore
• zemja – earth, ground
• zly – bad
• značiti – to mean
• znati – to know
• že – that (conjunction)
• žena – woman, wife
• žiti – to live

Právní informace

This article has been znovu publikováno with the permission of its original author, Jan van Steenbergen.