Odvozování slov

Automatski prijevod

Tento článek byl automaticky přeložen a může obsahovat chyby. Zajištění překladu do více než deseti jazyků je náročný úkol a těšíme se na vaši pomoc. Pokud nám chcete pomoci zlepšit kvalitu našich překladů, kontaktujte nás na Discord. Případně můžete navrhnout opravy přímo prostřednictvím GitHub.

praslovanština

Slova jsou založena na živých slovanských jazycích, a když tyto nejsou ve vzájemné shodě, v podstatě následujeme většinu tím, že použijeme systém hlasování. Abychom se vyhnuli nesrovnalostem, musíme se ujistit, že slova používající stejný kořen ho vždy používají ve stejném tvaru. Vzhledem k tomu, že všechny slovanské jazyky odvozují své formy z obecné slovanské dosti předvídatelným způsobem, nikdy si z nich nepůjčujeme přímo. Místo toho se řídíme modelem pro jednoduché odvození z obecné slovanské. Díky tomu je jazyk snáze rozpoznatelný a snadno použitelný pro každého. Pouhým přečtením pár textů se člověk automaticky rychle naučí, jak je daná hláska v jeho vlastním jazyce reprezentována v mezislovanštině.

Následující tabulka ukazuje, jak jsou různé běžné slovanské zvuky a sekvence řešeny v mezislovanštině. Upozorňujeme, že v některých případech je možné rozlišit mezi severoslovanskou a jihoslovanskou verzí (viz ochucení).

Proto-Slavic	OCS	Slavic	Interslavic		Examples
			Etymological alphabet	Standard alphabet	Etymological alphabet	Standard alphabet
y	ꙑ, ъи	ESl./WSl. y, SSl. i	y	y	byti, dobry	byti, dobry
ě	ѣ	RU/BE 'e, UK i, PL ie/ia, CZ ě/e/a, SKie/e/a, SL/SR/MK e, HR (i)je, BG e/ja	ě	ě	svět, rěka	svět, rěka
ę	ѧ	ESl. ja, PL ią/ię, CZ a/ě, SK ä/a/ia, SSl.e	ę	e	język, svęty	jezyk, svety
ǫ	ѫ	PL ą/ę, CZ u/ou/i, SL o, MK a, BG ă/a, otherwise u	ų	u	pųt́, rųka	put, ruka
initial ǫ-	ѫ-	RU/CZ/SK u-, PL wą-, SB wu-; other languages are less consistent	vų-	vu-	vųtroby, pavųk	vutroby, pavuk
strong ь	ь	BCMS a, otherwise e	ė	e	otėc, pės	otec, pes
strong ъ	ъ	ESl./SK/MK o, PL/CZ/SL e, BCMS a, BG ă	ȯ	o	sȯn, pěsȯk	son, pěsok
(C)orC (C)olC	ра ла	ESl. (o)ro/(o)lo, PL ro/ło, SSl./CZ/SK ra/la	rå lå	ra la	gråd, kråva glåva, mlådy	grad, krava glava, mlady
(C)erC (C)elC	рѣ лѣ	ESl. (e)re/(o)lo, PL rze/le, CZ ře/lě, SKre/lie, SL/SR/MK re/le, HR rije/lije, BGrja/lja	rě lě	rě lě	brěg, prěd mlěko	brěg, prěd mlěko
CъrC	ръ	ESl. or, PL ar, BG ъr, otherwise r	r	r	trg, krčma	trg, krčma
CьrC	рь	ESl. er, PL ar/ierz, BG ъr, otherwise r	ŕ	r	dŕžati, smŕt́	držati, smrt
CъlC	lъ	RU/SL/MK ol, BE/UK ou, PL oł/łu/eł, CZ/SKl/lu, BCMS u, BG ъl	ȯl	ol	dȯlg, kȯlbasa	dolg, kolbasa
CьlC	ль	RU/SL/MK ol, BE/UK ou, PL oł/łu/eł/il, CZ/SKl/lu, BCMS u, BG ъl	ȯl	ol	tȯlsty, vȯlk	tolsty, volk
pj, bj, mj, vj	пль, бль...	ESl./SSl. plj, blj..., WSl. p, b...	pj, bj, mj, vj	pj, bj, mj, vj	kupjų, zemja	kupju, zemja
lь, lj nь, nj	ль нь	ESl./PL ľ/ń, otherwise ľ/l, ń/n	lj nj	lj nj	ljubiti, hvaljeńje denj, hrånjeńje	ljubiti, hvaljenje denj, hranjenje
rь, rj	рь	RU/PL/CZ/SL ŕ, otherwise r	ŕ, rj	r, rj	caŕ, tvorjeńje	car, tvorjenje
tь dь	ть дь	RU/UK/SK t́/d́, PL/BE ć/dź, CZ/SSl. t/d	t́ d́	t d	kost́ dóžd́	kost dožd
sь zь	сь зь	ESl./PL ś/ź, otherwise s/z	ś ź	s z	loś knęź	los knez
sj zj	ш ж	everywhere š/ž	š ž	š ž	prošų tęžeńje	prošu teženje
tj, kt́ dj, gd́	щ жд	ESl./SL č, WSl. c, BCMS ć, MK kj, BGšt ESl. ž, PL dz, CZ/SK z, SL d/j, BCMSđ, MK gj, BG žd	ć đ	č dž	svěća, noć među	svěča, noč medžu
šč	щ	CZ/SK/SSl. št, otherwise šč	šč	šč	ščetka	ščetka
tl, dl	л	ESl./SSl. l, WSl. tl/dl	l	l	moliti, grlo	moliti, grlo
g	г	UK/BY/CZ/SK h, otherwise g	g	g	glåva, jego	glava, jego
lьje, nьje tьje, dьje sьje, zьje rьje	льѥ, ньѥ тьѥ, дьѥ сьѥ, зьѥ рьѥ	RU lije/nije, UK llja/nnja, PL le/nie, CZlí/ní, SK lie/nie, SL/SH/MK lje/nje, BGl(i)e/n(i)e	ĺje, ńje ŕje t́je, d́je śje, źje	lje, nje rje tje, dje sje, zje	usiĺje, dělańje, primoŕje, žit́je, orųd́je, podlěśje	usilje, dělanje, primorje, žitje, orudje, podlěsje

Mezinárodní slovní zásoba

Slované nežijí na ostrově a v průběhu staletí si jejich jazyky vypůjčily i mnoho neslovanských slov. Část těchto slov byla převzata od jejich přímých sousedů (němčina, románština, turečtina). Slovní zásoba tohoto typu si jen zřídka našla cestu do celé jazykové rodiny. Například německé výpůjčky jsou mnohem častější v západní slovanštině než v ruštině nebo bulharštině, zatímco slova tureckého původu lze v jihoslovanštině nalézt hojněji než v jiných slovanských jazycích. Výsledkem je, že většina této slovní zásoby není běžně srozumitelná, a proto se v interslovanštině nepoužívá.

Další kategorií je mezinárodní slovní zásoba, většinou z latiny a řečtiny, ale později i z francouzštiny a nověji angličtiny. Slova tohoto typu bývají podobná v celé Evropě a dalších částech světa. Tvoří nedílnou součást každého slovanského jazyka a mohou velmi pomoci k dosažení vzájemné srozumitelnosti, zejména mezi vzdělanějšími. Mezinárodní slova jsou prakticky totožná v každém jazyce a téměř neexistují žádné rozdíly ve významu. Když si půjčujeme mezinárodní slovní zásobu, držíme se co nejblíže pravopisu původního slova a přizpůsobujeme jej pouze tak, jak to vyžaduje pravopis. Zejména pro řecko-latinskou slovní zásobu však platí následující:

• Vyhýbají se zdvojené souhlásky: gramofon, grupa.
• Řecké souhlásky th a ph jsou zjednodušeny na t a f: teatr, fenomen
• Řecké y se píše i, což je ve většině slovanských jazyků bližší jak pravopisu, tak výslovnosti: sistem, fizika
• Zvuk k je vždy zapsán k a nikdy c: kontakt
• Zvuk x (často reprezentovaný ch) se zapisuje h: psiholog.
• Zvuk y (německy psaný ü, francouzsky u) se změní na ju: bjuro.
• Mezi samohláskami se zvuk z (zapsaný -s-) změní na z: baza.
• Mezi samohláskami se zvuk s (zapsaný -ss-) změní na s: masa.

Kromě toho jsou koncovky přizpůsobeny předvídatelným způsobem tomu, co je nejběžnější ve slovanských jazycích:

• Slovesa latinského původu (často -ate, -fy, -ise/-ize v angličtině, -ieren v němčině) mají -ovati: organizovati , komunikovati.
• Latinské -ia (přenesené v angličtině jako -ia nebo -y) se změní na -ija: ekonomija.
• Angličtina -sis (z řečtiny) se změní na -za: kriza.
• Názvy chemických prvků atd. na -ium se stanou -ij: helij, kriterij.
• Slova na -um a -us mají obvykle tyto koncovky: forum, korpus.
• Angličtina -ty (latinsky -tas, -tatis) se změní na -tet: universitet.
• Z anglického -ics se stane -ika: ekonomika.
• Z anglického -ism se stane -izm: komunizm.
• Z anglického -ist se stane -ist: komunist.
• Z anglického -sion se stane -zija: televizija.
• Z anglického -ssion se stane -sija: diskusija.
• Z anglického -tion se stane -cija: akcija.
• Přídavná jména odvozená od těchto podstatných jmen mají koncovku -ijny: televizijny, tradicijny.
• Anglická přídavná jména v -al (latinsky -alis) končí na -alny: neutralny.
• Anglická přídavná jména v -ic, -ical (latinsky -icus) mají koncovku -ičny: specifičny, komičny.
• Anglická přídavná jména v -ive (latinsky -ivus) mají koncovku -ivny: pozitivny.
• Anglická přídavná jména v -ous (latinsky -osus) mají koncovku -ozny: seriozny.

Problematičtější jsou slova přejatá z angličtiny. Při psaní latinkou můžeme zachovat původní pravopis (bypass, knockout, jazz, teenager). Mnoho textů v interslovanštině je však psáno v azbuce nebo v obou pravopisech souběžně, často s pomocí transliteračního programu, a samozřejmě je třeba se vyhnout psaní быпасс nebo кноцкоут v azbuce! Ve většině případů bychom proto raději použili fonetičtější přístup: bajpas, nokaut, džaz, tinejdžer, budžet, biznes, mjuzikl, futbol, koktejl atd.